Výzva „napříč Šumavou" nám ukázala nádheru šumavské přírody

Na neděli 4.10. 2020 jsme s Ivčou naplánovali zdolání další etapy Rock Point výzvy „napříč Šumavou“.  Zbývají nám dvě v západní části Šumavy a volba padla na etapu Vysoké lávky - Modrava.

Asi nás má někdo nahoře rád.  Opět nám přálo počasí. Od rána bylo jasné, že bude parádní slunečný den. Start etapy je kousek stranou od silnice, proto nezbývalo, než si ty 2 kilometry z parkoviště na Nové Hůrce do kopce ke startu přidat. Ale pak už hurá do Prášil lesní cestou. Nic dramatického. Pro začátek super.

Při pohledu na vzdálenou rozhlednu Poledník, bylo jasné, že si budeme užívat krásných panoramat, ale taky dost stoupat.  Nejdřív jsme ale museli vyběhnout k Prášilskému jezeru. Těšil jsem se tam.  Několik let jsem tam nebyl a vlastně poprvé běžel po turistické červené (před tím jsem vždy jel na kole po cyklostezce). Tuto část trasy obzvlášť doporučuji - turistický chodníček s kořeny i technickými pasážemi. Byl to úplně jiný zážitek, než ze sedla kola!

Od jezera trochu dolů a pak to přišlo! Výživné stoupání až na vrchol Poledníku. Nahoře vichr, zima, turisté v zimních bundách a kulichách! Na kochání to nebylo. Při seběhu z Poledníku jsme se potkali s Ivčou. Neběžela vůbec špatně a byla v pohodě. Tak bezva!

Cesta do Srní nabídla opravdu úchvatné výhledy na hřebeny Šumavy. Tato část trasy pro mě byla nejzajímavější. Z Poledníku dolů jsem nabral slušné tempo a kilometry rychle naskakovaly. Trasa nevede nejkratší cestou, ale kluci z Rock Pointu připravili zpestření v podobě odbočky po zelené kolem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu na Klostermannovu vyhlídku a kolem Vodního zámku. Určitě to stojí za to.

Ze Srní pak kousek nudy po hlavní silnici a seběh na Čeňkárnu (Čeňkova pila).  Odsud už potom až do cíle zase šumavská paráda! Nejdřív stoupání proti proudu Vydry na Antýgl. Přiznám se, že na tuto část jsem se obzvlášť těšil. Nakonec jsem se ale docela trápil. 30 km v nohách, 6 km táhlého stoupání a k tomu ještě davy turistů, které sluníčko vylákalo do přírody.

Byl jsem rád, když jsem konečně krosnul silnici a stočil se podél kanálu k Hradlovému mostu. Konečně rovina a turistů méně. Hradlový most je pecka! Odsud už by to mělo být na Modravu, co by kamenem dohodil a zbytek doběhl. Ale místo po rovině podél Vydry Mužajs poslal trasu neznačenou pěšinou přímo do kopce, aby se napojila zase na červenou turistickou značku, která vede nad řekou.

Funěl jsem do kopce, trochu bloudil a vzpomínal na náš společný trénink na letním Rock Point Trailrunningovém kempu v Rakousku. Mužajs se v těch „zkratkách“ fakt vyžívá. Nahoře mu samozřejmě dávám za pravdu a jsem rád, že mi sem virtuálně vytáhl. Šumavské louky a klesání na Modravu bylo tím nejhezčím závěrem téhle nádherné etapy!

Po doběhu zasyčelo v nejbližší hospodě jedno pivo a vydal jsem se naproti Ivče, která už byla také kousek od Modravy. I jí se trasa moc líbila a nápad dát si pivo taky! Orosená 11 z místního pivovaru nám hodně chutnala.

Dneska to byl zase úžasný zážitek ze šumavských kopečků, velká porce kilometrů a odpočinek od civilizace. A co víc, vypadá to, že stihneme i poslední etapu! Celá Rock Point výzva „napříč Šumavou“ bude totiž prodloužena do konce října. Neváhejte a zkuste alespoň jednu etapu. Třeba i tu nejkratší a jen turisticky. Fakt to stojí za to!