Nové kolekce
Podzim-zima
Z Budějc do Plzně na bicyklech
3. 10. 2020
Rádi byste s partou přátel dali několikadenní cyklovýlet? Jednu pěknou, 250km trasu z Českých Budějovic do Plzně, můžeme doporučit.
Je středeční odpoledne a já vyrážím z Českých Budějovic do Plzně. Jenže nebudu tam jako obvykle za nějaké dvě hodinky, ale až v neděli. Jedeme totiž s přáteli na kole, všechno potřebné si vezeme s sebou a navíc to bereme docela oklikou. Místo standardních 140 km to nakonec bude zhruba 250, protože v tomto případě je cesta tím hlavním cílem.
Do Brd a do kempů
Trasu jsme plánovali tak, abychom každou noc složili hlavu někde v kempu (i když jen pod plachtou), a také abychom se podívali do Brd, kde zatím nikdo z nás nebyl. Ukázalo se, že území na přímce mezi Českými Budějovicemi a Brdy je překvapivě „kempůprosté“, proto jsme zvolili trasu po pravém břehu Vltavy až k Orlické přehradě. Brdy se nám potom postaví do cesty zhruba v půli cesty mezi přehradou a Plzní.
10 km od startu, Hluboká nad Vltavou
První noc chceme nocovat v kempu za Týnem nad Vltavou, čeká nás něco přes 40 km. Z Budějovic jedeme po pravém břehu Vltavy po cyklostezce do Hluboké nad Vltavou, odkud pokračujeme dál po břehu levém přes Purkarec do Týna. Tento úsek má výhodu v tom, že vede z velké části po cyklostezkách zcela bez aut, případně po silnicích s celkem zanedbatelným provozem. Navíc cesta vltavským údolím, zejména mezi Hlubokou a Purkarcem, je opravdu malebná.
Purkarec na břehu Vltavy zvednuté Hněvkovickou přehradou
V podvečer přijíždíme do kempu hned u řeky v Kolodějích nad Lužnicí, prach ze sebe stíháme smýt v řece těsně před tím, než se její břehy potopí do večerního stínu. Majitel nás nechává přespat na verandách prázdných chatek, takže stačí vybalit jen karimatky a spacáky.
Po červené k přestěhovanému mostu
Druhý den začíná dobrodružnější etapou po červené turistické značce na pravém břehu Lužnice, která nás přivádí až do Bechyně. V Bechyni se dostáváme zpátky na silnici a za městem přejíždíme na druhý břeh řeky. Zpátky se vracíme přejezdem Stádleckého řetězového mostu, který sem byl přestěhován v roce 1975. Most od poloviny 19. století překlenoval Vltavu u Podolska, ale po napuštění Orlické přehrady by skončil pod vodou, bylo proto rozhodnuto o jeho přemístění na Lužnici ke Stádleci.
Na červené turistické okolo Lužnice to není jen idylka
Za mostem dáváme sbohem Lužnici a pokračujeme přes Opařany do Milevska. Milevsko jako takové na nás velký dojem neudělalo, ale areál místního kláštera za návštěvu určitě stojí. Pokračujeme ještě kousek za Milevsko, dnešní noc strávíme v převážně rybářském tábořišti u rybníka Váša.
Rybník Váša, místo našeho druhého noclehu
Drobné kávové a velké historické zrůdnosti
Noc pod plachtou přehozenou přes otočené kolo byla klidná. Po jednoduché snídani se vracíme do sedel a šlapeme přes Kovářov k Orlické přehradě. V Kovářově děláme zastávku na dopolední kávu, ale místní kávová kultura je evidentně teprve v plenkách. Nezbývá, než nad bazénem černé tekutiny shovívavě přimhouřit oči.
Hned za přehradou nacházíme pěkné místo na koupání, voda je překvapivě čistá. Po osvěžení dáváme vale Vltavě a následuje mírné, ale zdánlivě nekonečné stoupání až do Milína, kde se odměňujeme dobrým obědem.
Zajímavá architektura kostela svatého Jiljí v Milevsku
Do Příbrami, kde budeme dneska spát, to už není daleko, my ale volíme menší zajížďku se zastávkou v památníku Vojna. Jedná se o bývalý komunistický pracovní lágr z padesátých a šedesátých let 20. století, místní vězni těžili uran v přilehlém dole. Prohlídka je působivá, zrůdnosti komunismu je potřeba si neustále připomínat.
Cesta do Příbrami vede z kopce, jsme tam coby dup. Nocovat budeme v hezkém parku u Nového rybníka, kde město provozuje jakési jednoduché tábořiště.
Hotel, který má nekonečně hvězdiček
Cikcak přes Brdy, do kopce, s kopce
Je sobota ráno a my už před devátou čekáme před příbramským nádražím, kam má za námi z Budějovic dorazit další člen výpravy. Setkání klaplo a před stoupáním do Brd se ještě zastavujeme v centru města na dobrou snídani. Cesta lehce stoupá už z centra města na sídliště na okraji. Za Bohutínem konečně opouštíme nepříjemnou hlavní silnici a odbočujeme k nedávno zřízené CHKO Brdy. Stoupání se přiostřuje.
Cílem není přes Brdy jen napřímo projet, ale něco z nich taky vidět, takže jedeme cikcak kolem několika významnějších bodů. Od hlavní silnice šlapeme nepřetržitě do kopce a kolem Pilské nádrže se brzy dostáváme až na nejvyšší kótu celého výletu v 780 m. Odtud už většinu času jen pojedeme s kopce dolů. V osadě Nepomuk je jedna z mála možností občerstvení, takže povinná zastávka.
Míjíme známé Padrťské rybníky a po dlouhých rovných signálkách se dostáváme až do Strašic, kde CHKO Brdy definitivně opouštíme, a kde si dopřáváme pozdní oběd. Zbývá nám zhruba 20 kilometrů do dnešního cíle v kempu Habr u Trnovského rybníka.
Do cíle už není daleko
25 kiláků ve slejváku
Je před námi poslední den. Od rána je zataženo a těsně před startem dnešní etapy začíná lehce pršet. Máme před sebou posledních 25 kiláků do Plzně na nádraží, většinu z nich jedeme v dešti. Je ale pořád teplo, tak to zase tak moc nevadí. V letošním proměnlivém létě jsme beztak měli na počasí velké štěstí. V Plzni jsme před polednem, akorát stíháme vlak zpět do Budějovic.
Na Příbramsku
Hodí se vědět:
Lokalita:
Jižní, Střední a Západní Čechy
Mapy a průvodce:
Ideálně mapy.cz - zobrazit trasu
Kdy vyrazit?
Letní měsíce jsou nejlepší, ale trasa je sjízdná v podstatě celoročně, snad vyjma období, kdy leží ve vyšších polohách více sněhu.
Časová náročnost:
Čtyři až pět dní, ideálně naplánovat podle odjezdu a příjezdu vlaků.
Bechyně
Kde složit hlavu:
Trasa je naplánována tak, aby maximálně po cca 70 km byla možnost přenocování v kempu, případně v nějakém tábořišti. My měli noclehy v kempech a tábořištích v Kolodějích nad Lužnicí, u Vášova rybníka za Milevskem, v Příbrami a v kempu Habr nedaleko Rokycan. Ani na blind nebyl s kapacitou nikde problém. V každém místě noclehu byla i možnost jednoduché večeře a snídaně.
Příjezd a parkování:
Start v Český Budějovicích i cíl v Plzni jsou velmi dobře dostupné z různých koutů republiky po železnici, což je asi nejjednodušší způsob, jak cestovat s kolem.
Náročnost:
Nenáročná trasa pro trekové nebo horské kolo, případně gravel bike. Náročnost vzrůstá s množstvím nákladu na kole, měl by ji ale zvládnout průměrně zdatný cyklista.
Svištíme lesem v údolí Lužnice
Vybavení:
Záleží na ročním období, předpovědi a způsobu nocování. My měli dobrý výhled počasí, takže stačila jedna lehká mikina a nepromokavá bunda, cyklošortky, tři trika, z toho jedno teplejší na noc. Tajným tipem je zateplená vesta, ta se nikdy neztratí. K noclehu byla potřeba jen nafukovací karimatka, lehký péřový spacák, tarp a pár kolíků. Já spacák s karimatkou nacpal do brašny na řídítka a zbytek do velké podsedlové bikepackingové brašny. Alternativou jsou samozřejmě klasické brašny na zadní nosič. Určitě se bude hodit i základní cyklo vybavení pro případ defektu, jako třeba náhradní duše, lepení, pumpička a pár klíčů.
Co si určitě nenechat ujít:
Zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí, centrum Bechyně, Stádlecký řetězový most, milevský klášter, památník Vojna u Příbrami, divočina Brd a na závěr třeba Plzeňský Pivovar.
Zámek Mitrowics v Kolodějích nad Lužnicí
Pročitajte također