Edita Vopatová lezla v Laosu a Thajsku

Členka Rock Point týmu Edita Vopatová prožila přelom roku v jihovýchodní Asii. Vánoce v teple s lezením, exotikou a mořem? Pro takový program jsou Laos i Thajsko ideální volbou. Ve fotoreportáži se dozvíte několik inspirativních tipů…

Letecky přes Bangkok jsme se přesunuli k hranicím s Laosem do města Nankhon Phanon. Vnitrostátní lety jsou v Thajsku populární a levné. V průměru stojí jeden let po Thajsku okolo 500-600 Kč, což je srovnatelné s cenami nočních autobusů. Z Nakhon Phanom jsme se do Thakheku přesunuli autobusem. Cesta trvá 45minut a po cestě se přejíždí řeka Mekong, která tvoří hranici s Laosem.

Lezecká oblast Thakhek je v dnešní době taková top oblast JV Asie. Oblast je relativně mladá. V roce 2010 zde Němci vybudovali dva kempy, které dnes atmosférou připomínají legendární Camp 4 v Yoseminech. Oproti tomu v Kalifornii je zde o Vás dokonale postaráno. Od snídaně po večeři a pivo kdy se vám zlíbí. Celková cena za 8 nocí včetně jídla a pití pro dvě osoby vyšla na 200 dolarů.

Oblast Thakhek nabízí krásné neoklouzané vápno. Cca 400 cest od 5 až do 8b. Měli jsme plánu lézt spíš onsighty a navštívit tak co nejvíce sektorů.  Podařilo se nám zde zopakovat místní nejtěžší cestu Doom 8b a k tomu Ondra přidal 4 cesty 8a-8a+ na OS. Leze se zde od listopadu do května, přičemž Vánoční svátky a Nový rok mají v kempech plno.

Teploty přes zimu zde bývají okolo 25-30 stupňů. Na týden v roce může přijít i výrazné ochlazení. No a to jsme my trefili. Na lezení pecka, ale bez péřovky nám byla večer pěkná zima. V Thakheku se dalo lézt klidně další týden, ale my jsme zvolili přesun do další oblasti v Laosu – Vang Vieng. Chtěli jsme toho vidět víc.

Celodenní přesun v autobusech na sever do Vang Vieng. Vang Vieng byl první známou oblastí v Laosu. Lezení zde zažívalo boom před 13 lety. Dnes sem již moc lidí nejede. Thakhek vyhrává. Oproti tomu Vang Vieng vede v turistickém zájmu. Je tu hodně návštěvníků a na dost známých místech je plno lidí. Okolí je však nádherné.

Je zde několik sektorů a dalo by se zde lézt i několik dní. My měli ale jen dva dny, tak jsme se rozhodli navštívit oblast Pha Tang, která se nachází 20km severně od Vang Viengu. Lezecky krásná oblast. Je zde pár cest, ale oblast má stále veliký potenciál. Bohužel se zde moc neleze, takže jsou cesty špinavé od pavučin a od prachu. Na doporučení jsme si vylezli místní top linku Dreamcatcher 7c+ a ještě další 7c+. Obě jsme přelezli z prvního nálezu.

Zase přesun. Tentokrát na sever Thajska do Chiang Mai. Přesuny byly asi to nejnepříjemnější na našem výletě. Tentokrát jsme zvolili noční bus. 

Asi 20 km na východ od města Chiang Mai se nachází celkem stará oblast Crazy horse Butterss. Moc těžkých cest tu není. Vlastně jenom jedno 8a+ a pár sedmiček. Dost oklouzané vápno a oblast je spíše vhodná pro lezce lezoucí šestky.

My jsme z ní moc nadšený nebyli. Hlavně já, jelikož jsem v jedné cestě ve spáře potkala hada a krysu, což v ten den pro mě znamenalo konec lezení. Po dvou dnech lezení jsme se přesunuli do města Chiang Mai. Chtěli jsme zde oslavit Nový rok a poznat jedno z nejhezčích měst Thajska. Chiang Mai nás moc bavil. Oslava Nové roku jak má být a dvoudenní výlet na motorce do místních kopců zážitek z Chiang Mai jen doplnil.

Další přesun. Tentokrát letecky. Hurá! Dva lety přes Bangkok do Phuketu, za mořem a sluníčkem. Jako poslední destinaci jsme si vybrali novou oblast kousek od Ao Nangu – Chong Pli. Hned pod stěnou se nachází malý resort s bungalovy. Celou dobu jsme cestovali pouze s vnitřním stanem – moskytiérou. Postavit si ho v kempech a resortech, nebyl nikdy problém a finančně to bylo mnohem výhodnější, než si pronajímat pokoje a bungalovy.

Půjčili jsme si opět motorku. Tentokrát na celý pobyt. Hodila se. Po lezení 15 min jízdy na pláž, nebo 10 min do Ao Nangu. Celý poslední týden jsme mixovali lezení a výlety do okolí a na pláže. Chong Pli je ideální na pár dní a vylezete si to nejhezčí. Krásné cesty v klidném prostředí bez lidí.

Ton Sai jsme samozřejmě také navštívili. Lodí z Ao Nangu je to kousek. Tato celosvětově známá lezecká meka bohužel platí za lezecký, ale i turistický zájem. Časy s bary na pláži a neoklouzanými cestami jsou pryč. Phra nang a Railay pláže praskají přes den ve švech a město Ao Nang je k nepoznání. Turistický a stavební boom je zde obrovský. I tak nás místní krajina opět uchvátila a my si to u Andamanského pobřeží opět užili.

V budoucnu bude ve vnitrozemí otevřeno určitě spousty dalších lezeckých oblastí jako je Chong Pli, takže možností k lezení v kombinaci s mořem tu je a bude dost. Pokud netrváte na tom být pouze u moře, tak Thajsko nabízí hned několik dalších sportovních oblastí. Vyhlídli jsme si také dvě pískovcové boulderové oblasti, které vypadají parádně. Na ně již bohužel nezbyl čas a my se po krásně stráveném měsíci přesunuli zpět do zimních Čech.