Jak se žilo Editě Vopatové v Andalusii

Jedna kapitola končí a druhá právě začíná. Tímto se snažím uklidnit a nesmutnit nad tím, že to zase vše tak rychle uteklo. Už je to tak a teď musím vstřebat všechny ty zážitky za ty tři a půl měsíce! Začínám si balit věci a za pár dní už budu přejíždět přes celé Španělsko do Katalánska, kde budu trávit dalších 5 měsíců.

V Jaénu jsem dohromady během posledních tří let strávila tři skvělá několikaměsíční období. Andalusie mi přirostla k srdci a cítím se tu jako doma. Důvodů vracet se na toto stejné místo mám spoustu. Je tu parádní lezení, příroda, slunce, teplo, klid, super lidi, rodinná atmosféra ve skalách, levno, dobré víno, olivy a sýry, španělština, moře, hory,.. prostě ráj na zemi.

Můžu říct, že toto období jsem si užila asi nejvíce z těch všech. Přes týden jsem pracovala na boulderovce a o víkendu jezdila lézt. Měla jsem režim, který mi naprosto vyhovoval, a jsem moc ráda, že jsem si tentokrát vybrala praktickou stáž a ne studijní pobyt. Dalo mi to mnohem více. Na jednu stranu jsem musela strávit v práci více času, než tehdy docházkou na vyučování na universitu a tím pádem jsem teď neměla tolik volného času. Ale zase jsem se pohybovala pouze mezi místními lidmi. Život, který vedou studenti programu ERASMUS (škola, párty, organizované výlety,..) mě tentokrát úplně minul a jsem za to ráda. Více mě zajímá, jak žijí místní lidi a rozhodně mě bavilo trávit více času s nimi než s Erasmus studenty na fiestách.
 

Součástí boulderovky je také posilovna a místnost na jógu, takže jsem přicházela do kontaktu i s nelezci. Zjistila jsem, že lidi tu jsou opravdu skvělí a do práce jsem se těšila hlavně na ně. Každý si se mnou povídal, dělal srandičky anebo mi fandil, když jsem zrovna trénovala. Jediné, co jsem moc nedávala, byly tréninky dětí. V Čechách tuto práci dělám a baví mě, ale tady jsem občas už ztrácela nervy. Děti tu jsou neskutečně energické a divoké. Oproti tomu jsem zjistila, jak moc mě bavilo trénovat skupiny dospělých lidí, kteří chodili na moje tréninky. Měli zájem o to se zlepšovat a já s nimi sdílela mé zkušenosti s tréninkem a s lezením obecně.

Je zajímavé, že tady v Andalusii holky moc nesportují, takže jsem jak v práci, tak většinou i ve skalách byla jedna z mála holek. V Čechách je holek, které lezou, tak 10x tolik. Bylo to super, ale taky jsem občas ráda zašla večer na vínko s Kačenkou a pokecala česky.

Po celou dobu jsem se tu pohybovala ve dvou skupinách lidí. Jedna byla ta, se kterou jsem trávila čas v práci a ta druhá, se kterou jsem lezla ve skalách. Je to zajímavé, protože obě skupiny lidí byly víceméně lezci, ale moc se neslučovaly. V Jaénu chybí lezecký fanatismus. Lidé si tu lezou na pohodičku, 2-3 cesty za den, nejlépe na sluníčku, zakouří si marijánku a jsou spokojení.

V sektoru Otinar, kde vedou těžké cesty, místňáky potkáte jen vzácně. Ale naštěstí na víkend tam najížděli lezci z Granady, Malagy a Córdoby, takže jsem lezla s nimi. Ve skalách vždy panovala skvělá a rodinná atmosféra. Všichni jsme se smáli, fandili si navzájem, občas po lezení zašli na pivko nebo společně vařili. A jistili jsme se všichni navzájem podle toho, kdo byl zrovna volný. Z tohoto jsem byla nadšená a do skal jsem se těšila nejen na lezení, ale také na tuto atmosféru a lidi.

Jsem pozitivní člověk a je pro mě dost důležité, s kým trávím čas ve skalách a můžu říct, že nikdy jsem se necítila lépe. A to se odrazilo i na mých výkonech. Myslím, že se mi teď leze asi nejlíp v životě. Změnila jsem trochu postoj k lezení a začala si více věřit. Nemyslím na čísla, ale jen na to, že chci lézt na své maximální hranici a do každé cesty dát vše.

Chci, aby mě to bavilo, a když se mi nějaká cesta nelíbila, tak jsem si z toho nedělala hlavu a šla zkusit jinou. Začala jsem poslouchat své tělo a cvičit pravidelně jógu. Také jsem teď dost trénovala, takže je zapotřebí se o tělo starat. Maséra a fyzioterapeuta si dovolit nemohu a tak se snažím pomáhat si protahováním, jógou a plnohodnotně jíst. Vlastně toto celé je jeden velký experiment, který funguje.

Vylezeno, vybojováno a oslaveno za tuto dobu:

• La Chispa 8a+ Villanueva del Rosario
• La Poten 8b Villanueva del Rosario
• Golpe de calor 8a+ Villanueva del Rosario
• Anita 8b+ Otíñar
• El numero de la Bestia 8b Otíñar
• Momento payaso 8b+ Otíñar
• Caos cerebral 8b+ Otíñar
• Mala folla 8b Otíñar
• Casper 8b Otíñar

Abyste si nemysleli, že jsem totální blázen a že jsem jen lezla v Otinaru, tak jsem dělala i jiné věci. Týden jsem cestovala s kamarádkami a navštívily jsme Sierra Nevadu a pláže kolem Almérie, také jsem s Kačenkou navštívila Tarifu, kde jsme dělaly výlety a lezly na pískovci - Escalada de San Bartolo. Lezla jsem vícedélky v Alcandoras a párkrát trajdala po kopcích v Sierra Mágina.

Jaké byly Vánoce?
Tady ve Španělsku jsou odlišné tradice, než u nás. Na Štědrý večer se sejde rodina a hoduje se několik hodin. Dárečky nosí až Tři Králové 6. ledna a vkládají se do bot se slámou. Tak to jen tak pro zajímavost...

Mějte se krásně!
Adios