Jak se nám běžela 1. etapa „napříč Krušnými horami"

17. 9. 2021

Tři běžci a jedna běžkyně proběhli napříč Krušnými horami, aby vytyčili trasu a tím odstartovali vznik nové Rock Point běžecké výzvy.

Filip, jeden z party běžců, kteří pro vás objevili trasu krušnohorské Rock Point výzvy vypráví o první etapě. Přečtěte si, jaké slasti či strasti očekávat v první části.

1. etapa v číslech

Start: Děčín, 9. 6. 2021; 14:30
Cíl: Krásný Les, 9. 6. 2021; 19:45
Uběhli jsme: 35 km
Nastoupali jsme: 1350 m
Subjektivně hodnotím trasu na: 10 (1 = běžecké peklo, 10 = běžecký ráj)
Tato etapa mě unavila: 3 (1 = vůbec, 10 = k smrti)

Filip Tomeš během Rock Point výzvy napříč Krušnými horami

Z Děčína do krásného lesa krajem pískovcových věží a rozkvetlých luk

Dnešní první etapa celého běžeckého putování napříč Krušnými horami začíná v Děčíně na nádraží. Soňa, Aleš, Martin a já natěšeni na tuhle běžeckou pětidenní parádu. Hned po několika stovkách metrů začínáme zostra stoupat směr Pastýřská stěna. Po chvilce se ocitáme na přilehlé vyhlídce, kde máme Děčín jak na dlani. Pohled na zámek a pod ním vinoucí se Labe je za odměnu.

První vyhlídková pauza na Pastýřské stěně

Pokračujeme dále kolem Písečného a Vraního vrchu odkud stále stoupáme nádhernými cestičkami až na Děčínský Sněžník. Je to fakt do kopce. Ale ani pětikilometrové stoupání k samotnému vrcholu nebere tolik sil, jak jsem předpokládal. Konečně vrchol. Čistá nádhera.

Pohledy do krajiny a na přilehlé skály jsou dechberoucí. Pro mě má toto místo ještě jednu přidanou hodnotu – vzpomínku na lezecké časy ze středoškolských a následně vysokoškolských let. Rychlá prohlídka bouldrů jako Jack Herer nebo Best of Direct vyvolává vzpomínky na prolezené prsty…

Filip vbíhá mezi pískovcové věže Děčínského Sněžníku

Běhání v této oblasti je fakt slast. Jednak pro oko tak i pro nohy. Krásně měkké písečné trailíky, které se vinou doleva doprava, nahoru dolů. Užívám si to plnou měrou. Krátká pauza a občerstvení u Karla, který nás vyhlíží na malém parkovišti.

Karel se celou dobu staral o naše blaho a na dohodnutých místech nás vždy přivítal výborným občerstvením

Přísun energy drinků je základ — Přísun energy drinků během celé výzvy je základ

Dobíjíme baterky a hurá dál. Další úžasná příroda nás čeká v Ostrovských stěnách a úplně nejvíc v Tiských stěnách. Monumentální pískovcové věže tvoří skalní město, kterým probíháme s úžasem.

I když se běželo v tempu, na vyhlídky se vždycky čas našel. Zde na vrcholu Tiských stěn

Do cíle dnešní etapy chybí už jen kousek. Aleš hlásí poslední kopec, avšak je to jeden z mnoha posledních… Ale ani to neubírá na pozitivní náladě ve skupině. Marťas sype jeden vtip za druhým, takže o zábavu máme postaráno. Soňu ani Aleše jsem před přeběhem osobně neznal, ale vůbec jsem neměl obavu, že by někde něco drhlo.

Běžečtí nadšenci, kteří jdou dobrovolně trápit své tělo po dobu pěti dní, nemůžou být přeci netykavky. A realita předčila mé očekávání – super lidi, pozitivně naladění i v těžkých částech etapy a stále s úsměvem na tváři.

Lesní traily před Tisou v rámci Rock Point výzvy napříč Krušnými horami — Lesní traily před Tisou jsou překrásné

Už jen kousek. Pozvolný výšvih nad Petrovice otevřel pohled na rozsáhlé louky nad nimi. Dnes už opravdu poslední kopec na Špičák je zakončen odměnou na vrcholu. Dojídáme a dopíjíme poslední zásoby, Rob fotí, Kuba točí a Honza (náčelník toho všeho úžasného) stíhá obojí.

[{"type":"image","id":"df48823c-8e02-4bc1-b5fd-4592aa0a4516","settings":{"link":{"url":null,"type":null,"value":null,"blank":false},"align":"left","size":"original","captionFigure":true,"photo":{"id":126066,"width":3000,"height":2250,"timestamp":1680530141,"title":"jak-se-nam-bezela-1-etapa-napric-krusnymi-horami-20"},"caption":"Honza Krabec, autor myšlenky Rock Point výzvy napříč pohořími"}}] — Honza Krabec, autor myšlenky Rock Point výzvy napříč pohořími

Poslední sešup ke konci dnešní etapy U Krásného Lesa a je hotovo. Celý tým je nadšen. Pokřiky, tleskačky a objetí dávají tušit spokojenost všech. Jen se nám to dneska trochu protáhlo. Na ubytování se všichni scházíme až před půlnocí. Tak jo, zítra zase.

První den je za námi. Běžci mají v nohách 35 km a 1350 výškových metrů

7 otázek pro Filipa

Které místo z této etapy ti nejvíc utkvělo v paměti a proč?
Děčínský Sněžník – krásné pohledy do krajiny, vzpomínka na lezení.

Jaká byla navigace v této etapě, a přidali jste si nějaký ten kilometr oproti původnímu plánu?
Navigovali jsme pomocí GPS hodinek, vše šlo podle plánu.

Jaké místo nebo moment ti ten den nejvíc lezl na nervy a proč? Pocítil jsi nějakou soukromou běžeckou krizi?
Celý den jsem si užíval, krásná etapa. První den proběhl bez krize.

Na jakém jídle sis na této etapě nejvíc pochutnal?
Na noční pizze v 00:25

Jak ses cítil po doběhnutí této etapy?
Máme to za sebou – nejkratší, ale zároveň co do počtu nastoupených metrů nejtěžší etapa. Těším se na zítra.

Běžel bys touto partou znova? Případně raději kratší, nebo ještě delší distanc?
S touto partou kdykoliv a kamkoliv…

Jak se cítíš týden po doběhu (po tělesné i duševní stránce)?
Tělo už začíná normálně fungovat, nohy nebolí, asi začnu zase pomalu něco dělat. Hlava plná zážitků, tohle jsou prostě ty akce, které se hluboko vryjí pod kůži a člověk z nich ještě dlouho a dlouho čerpá pozitivní energii.

Ježíš, tady je to tak krásný, že se na to nemůžu ani koukat

Filip Tomeš

Běhám v podstatě od narození. V 15 letech jsem se nominoval na republikové finále v běhu na 800 m a od té doby jsem jím byl pravidelným účastníkem a jednu sezonu jakožto junior okusil i příchuť reprezentace.

Při studiu na vysoké škole jsem pro změnu trávil všechny volné chvíle na skalách nebo v horách, ale postupem času jsem tyto dvě věci skloubil. Tedy hory a běh. Běhání v horách, vůbec běhání kdekoliv jinde než na oválu nebo silnici je pro mě nejvíc.