Muztagh Ata místo Koskulaku

Cesta do Číny proběhla hladce?

Jasně, cesta na hranice s Čínou byla bezproblémová. Jeli jsme přes Kyrgyzstán. Lidé jsou tam příjemní, je levno, bez problému si zajistíš dopravu, kam potřebuješ a navíc ti nikdo nestojí za prdelí. Takový malý příklad: Do pohraničí s Čínou potřebuješ povolení, to nahrazují i čínská víza, takže my jsme byli v pohodě. Povolení ovšem neměl náš řidič, takže ho ve 3 ráno nechtěli na check pointu pustit a my zůstali trčet 50 km od hranic. Řidič mi podal klíčky od svého Mercedesu Sprinter pro 20 lidí a řekl, ať si to tam odřídíme sami a že mu to auto někdo přiveze. Já samozřejmě nemám řidičák na autobus, ale to tam nikdo neřeší.

Původním cílem byl Koskulak, proč jste nakonec lezli na Mustagh Ata?

Měli jsme zajištěný horolezecký permit i svolení regionální policie, problém byl v armádě. Ta je řízena centrálně z Pekingu, takže co řekne armáda, je svaté. Řekli nám, že je otevřena jedna hora - Muztagh Ata a že nám to musí stačit. Hora jako hora… Ono Ujgursko a Ujgurové obecně nemají v poslední době na růžích ustláno. Armáda chce mít vše pod palcem a nemá zájem, aby jim tam někdo bez jejich dozoru běhal po horách. Dokonce už je druhý rok po sobě zavřená K2 z čínské strany.

Jak se projevil v horách čínský režim?

Máš falešný pocit svobody. Když jsi v BC, tak si připadáš jako kdekoliv jinde pod horou. Ve chvíli, kdy jsme se ovšem chtěli projít kousek z BC podél ledovce, tak hned naběhl vojáček a říkal, že nikam z BC nemůžeme. Jedině nahoru, popřípadě zpět k přístupové cestě.

Více zajímavé ale je, jak se projevuje čínský režim mimo hory. Na hranicích ti nahrají tajně špionážní aplikaci do mobilu (je o tom dost informací na netu, fakt drsné). Odpoledne se všichni včetně babiček převlečou do výstražných vest a s klackama na ulici cvičí domobranu. Na každém rohu jsou policajti a armáda. Mají v rukou bajonety a kleště, kterými tě můžou přišpendlit kolem krku k zemi. No a pak všude kamery, bodové hodnocení chování lidí. V neposlední řadě jsou v Ujgursku ještě koncentrační tábory, které jsme samozřejmě neviděli. Popravdě pro mě byla tato expedice zajímavá i z pohledu “sondy” do čínského režimu, nikdy jsem nic takového nezažil. Jedna z nejhorších totalit na světě.

Byli jste na případnou změnu připraveni, informacemi i finanční rezervou?

My jsme byli připraveni, člověk z agentury nám zmiňoval, že se to na místě může stát. Vojáci dělali problémy i minulý rok. Co se týče výbavy, tak to problém nebyl, i když byla hora o 500 m vyšší, na výbavě se prakticky nic nemění. Paradoxně potřebuješ méně věcí, protože cesta je vyšlapaná. Nepotřebuješ fixní lana, sněhové kotvy, ani třeba solární panely do BC. Všechno tam je. Naše agentura se zachovala dobře a bez příplatku nám zajistila a přepsala permit na Muztagh Ata, takže nás to nestálo ani dolar navíc.

Prý jste zažili nepříjemný vrtoch přírody – výboj statické elektřiny. Jak se projevil a čím jste se bránili?

Bouřku na horách zažil asi každý. Takové to brnění, kdy probíjí elektřina třeba mezi kapucí a hlavou nebo na hůlkách, skoro každý. My jsme mezi C1 a C2 chytli krátkou, ale prudkou bouřku. Zrovna jsme došli do C2 a kamarád Dan, který byl unavený a docela pozadu, zůstal sám. Viditelnost nula, sněžilo a bouřilo. Šel jsem mu naproti, že mu pomůžu s batohem. Když jsem byl kousek od něj, tak mně na pět vteřin sevřel rameno silný elektrický výboj, jako by Tě někdo zasáhl slabým paralyzérem, rameno jsem měl „mimo provoz“. Bylo to dost nepříjemné, nic takového jsem ještě nezažil. Když jsem došel k Danovi, odhodili jsme všechny věci 20 metrů od nás a sedli si pod plachtu a tak přečkali bouřku.

Nakolik se projevilo při výstupu 500 výškových metrů navíc oproti Koskulaku?

Ty výškové metry jsou subjektivní. Pro mě to zas tak velký rozdíl nebyl, ale věřím, že to jednoho až dva lidi stálo vrchol. Např. Honza „doktor”, nebyl nijak aklimatizovaný, takže měl 13 dní na to, vylézt 7556 m vysokou horu bez předchozí aklimatizace. Jelikož mu nebylo nejlépe, vylezl ve vrcholový den na pomyslnou metu Koskulaku 7028 m, tam vykonal na protest velkou potřebu a pak to sjel na lyžích.

Na druhou stranu, díky tomu, že jsme šli na komerční horu, tak byla prošlapaná cesta, což by na Koskulaku nebylo, takže vše má své pro a proti.

Stále platí, že výstup není technicky náročný? Komplikovalo výstup nějaké objektivní nebezpečí?

Muztagh Ata je považovaná za objektivně bezpečnou horu. Kromě špatného počasí, zdravotního stavu a špatné orientace téměř nic nehrozí. Samozřejmě nejvíce si člověk musí dát pozor na výšku, ale s tím každý počítá.

Jak dlouho Vám trval výstup na vrchol?

My jsme měli výstup trochu urychlený. Měli jsme totiž domácí úkol. Každý účastník expedice měl být už na srazu v Bishkeku aklimatizovaný na BC 4350 m. Proto někteří kluci spali v Kyrgyzstánu pod Pik Korona dvě noci v 4700 m. Já s Pavlem jsme týden předem trekovali a lezli na kyrgyzské vrcholy až do výše 5000 m a Joža, ten si třeba zaplatil hypobarickou komoru doma na Slovensku. Celkem nám trvalo zlézt horu z BC do BC 11 dní.

Zkus přiblížit počet a výšku táborů od basecampu po vrchol a v jakém režimu jste to zvládli?

I se základním táborem jsou čtyři kempy. BC se nachází ve výšce 4350 m - byl jsem fakt překvapený jak vysoko je C1 - nachází se ve výšce 5550 m, což je 1200 výškových a prakticky pro nikoho není vhodné jít spát rovnou tam. Dokonce ani pro nás, kteří jsme byli částečně aklimatizovaní. Postavili jsme si tedy předsunutý C1 v 5100 - 5300m.  V C1 jsme spali až o den později. Hned další den jsme spali už v C2 – 6200 m. Pak sestup do BC, dva dny odpočinek. No a pak postupně po jednom táboře až na vrchol. Poslední tábor je C3 v 6850 m. Následuje už přímo vrchol v 7556 m. Vše klaplo na den podle plánu. Nijak jsme to nehrotili, pokud jsme nepotřebovali vyjít brzo, aby byl zmrzlý sníh, vycházeli jsme třeba až po obědě (na cestě do C1 nebo při sestupu).
 

Kdy jste vycházeli vrcholový den?

Opět jsme nijak nespěchali. Číňani vycházeli už v jednu po půlnoci! To my jsme se vyspali a vyráželi až v 10:00 hod. Číňani byli už dole a my teprve startovali. Abychom ale nevypadali za úplné lenochy, tak to upřesním. V Číně je centrální čas. Slunce vycházelo v 8:00 a zapadalo v 22:30. Tedy podle lokálního času jsme vyšli v 8:00.

Kolik lidí z výpravy se dostalo na vrchol?

Na vršku stálo 5 lidí z 8. Martin Ksandr, Jozef Zajac, Pavel Láznička, Filip Vítek a Erik Michalčík. Jan Emmer vylezl do 7028 m a Martin Klusák a Daniel Boblach spali v 6200 m. Pokud bychom brali v potaz výšku Koskulaku 7028 m, tak to bylo 6 lidí z 8.

Kluci podali super výkon, jsem na ně moc pyšný. Předtím mnozí z nich měli výškový rekord třeba jen Grossglockner 3798 m, Breithorn 4200 m nebo Kazbek 5033m. No a teď lezli na vrchol, který má blíže osmi tisícům než sedmi. Důležité pro mě je i to, že fakt zatli zuby a nevzdali to, i když je to bolelo. Jelikož je na vysokých horách nejdůležitější vůle (aspoň dle mé filozofie), tak nezklamali, jsou silní.

Existuje v Číně nějaká infrastruktura v okolí hory, třeba pro případ řešení zdravotních problémů?

Nezajímal jsem se, zda by přiletěl vrtulník, ale Šerpové běžně stahovali lidi z kopce jako pytel brambor. Ne že by byli zranění, ale aby jim ulehčili sestup, prostě je svázali a spoušteli z kopce.  Muztagh je hodně populární mezi čínskými horolezci, kteří v sobě často nemají duši horolezce a důstojnost na horách jim moc neříká. Takže si myslím, že by nás v pohodě stáhli. Navíc jsou v táborech kyslíkové bomby. Číňani neřeší, jestli je to třeba nebo ne. Prostě si vezmou kyslík a vyřešeno.

Jinak v údolích jsou krásné nové cesty, mosty, tunely. To umí Číňané stavět skvěle.

Kolik času jste potřebovali na celý výstup, myšleno od okamžiku, kdy jste opustili civilizaci a veřejnou dopravu?

Byla to fakt rychlovka. Ze čtyřhvězdičkového hotelu v Kashgaru zpět na totéž místo nám to zabralo 13 dní! Pokud je člověk aklimatizovaný, jde to rychle. Joža, který jako jediný z Kashgaru letěl a aklimatizoval se doma v hypobarické komoře byl z domova jen 14 dní.

Kolik účastníků šlo k vrcholu na skialpových lyžích?

Tři šli na lyžích. Paradoxně ani jeden lyžař nevylezl a všichni choďáci vylezli. 

Jaký další velký kopec máš v plánu?

Nějakou osmu v Pákistánu.