Na Gerlach se Salewou

Jak silný byl zážitek z výstupu na Gerlach?

Erika: Mraky převalující se nad tatranskými štíty a do toho mlha, objímající nás z různých stran, aby se znenadání opět rozplynula a odkryla krásu Tater v celé jejich divoké nahotě. A do toho krok za krokem vstříc výšinám překonávajíce skalní prahy i lezecké úseky. A úsměv na vrcholu. Na rtech i v srdci. Skutečnou hodnotu výstupu si však člověk uvědomí, až když se dívá na velkolepou siluetu Gerlachu z jeho úpatí.

Honza: Pro mě jsou Tatry téměř pole neorané, takže jsem se hodně těšil na Tatry jako takové. Gerlach nikdy nepatřil k mým lezeckých snům, ale když se naskytla příležitost, rozhodování bylo velmi rychlé. A vážím si toho, že jsem mohl vyskotačit až na nejvyšší vrchol Slovenska. Nejsilnější zážitek asi nevypíchnu, ale byl to moc hezký pohodový výstup v krásných horách jako celek.

Sabina: Pro mě velice silný. Na hory chodím často, ale stejně jsem z tohoto výstupu byla docela nervózní. Naštěstí však vyšlo vše na jedničku, počasí přálo a fyzicky jsem to taky zvládla. Náročnější byla rozhodně cesta dolů, asi hlavně psychicky. V některých úsecích jsem se docela bála a přála jsem si, ať už jsme dole. Ale celkově hodnotím akci určitě kladně, bylo to super a stálo to za to.

Ivan: Pro mě je vysokohorská turistika jeden z nejoblíbenějších sportů. Nejraději mám právě slovenské hory, Vysoké, Západní a Nízké Tatry, Malou a Velkou Fatru a Slovenský ráj. Na výstup jsem se moc těšil a doufal, že bude pěkné počasí. Vše vyšlo podle mých představ, zážitek to byl skvělý a naladil mě k plánování dalších výstupů v Tatrách, v nejbližší době na Východní Vysokou, jejíž vrchol jsme mohli cestou vidět.

Martin Z.: Výstup na nejvyšší horu Slovenska byl pro mě především novou zkušeností. S lezením na technicky náročnější hory, kde je v některých úsecích potřeba se dojišťovat, jsem se zatím nesetkal. Byl to úžasný zážitek.

Martin T.: Bol to výstup, na ktorý som dlho čakal a nejaký čas už som ho plánoval. Takú príležitosť by si človek nikdy nemal nechať ujsť. Počasie našej malej výprave úplne nevyšlo, ale bolo to inak atmosférovo ladené, bolo to hlbšie a temnejšie miesto a cítil som sa oveľa menší a bezvýznamnejsi v porovnaní s horou, ako keby bolo jasno.

Radek: Zážitek to byl intenzivní, jelikož se tam člověk normálně nedostane a vše bylo umocněno krásným počasím.

Jiří: Naše skupina, jako jediná ze zúčastněných, se na Gerlach bohužel nevydala, neb předpověď byla zlá a jak Gabo Adamec odhadl, tak se i stalo. Náhradní program byl rychlý ranní výstup na Východnú Vysokú a při sestupu nás v 10 hodin chytl silný déšť. Vrchol jsme ovšem zastihli ještě v plné kráse za příjemného ranního slunce a horský sestup v silném dešti byl zážitek velmi intenzivní. Doufám, že budu mít ještě příležitost se výstupu na Gerlach zúčastnit.

Anna: Tato otázka je jako provokace, jelikož kvůli nepříznivé předpovědi počasí, jsme výstup museli bohužel zrušit. Ráno jsme vstali tak, jak bylo v plánu na Gerlach, ale předpověď nebyla dobrá. Rozhodli jsme se ale, že si vyšlápneme alespoň na Poľský hrebeň a Východnú Vysokú. Už v sedle jsme se mohli kochat kouzelným východem slunce v horách a na vrcholu, kam jsme došli v 8.15, si tiše vychutnat krásné ráno a poklidné výhledy na okolní vrcholy Vysokých Tater. Jen ten nejvyšší, Gerlachovský štít, se nám neukázal a byl celý den zahalen oblaky, jak tajemný strážce hor, který nechce být pro tentokrát viděn.

Dovedeš si představit výstup a sestup bez jištění a podpory horského vůdce?

Honza: Určitě dovedu po technické stránce. Ale jedním dechem dodávám, že jsme měli ideální podmínky a cestu ukazoval Gabo. Člověk byl tak trochu jen „účastník zájezdu“ a konzument zážitku. Nepochybuju, že být tam sám, bloudil bych a hledal. A za špatného počasí je Gerlach cesta do pekel. Bez 100% znalosti terénu a navigace podle mě není šance cestu najít. I za hezkého počasí byla naše sestupová cesta Batizovskou dolinou objektivně nebezpečná kvůli kamení a nedivím se rozhořčení horských vůdců nad pohybem některých jedinců, kteří prostě jdou a neuvědomují si, co mohou způsobit ostatním, když zvolí špatnou stopu. Když to shrnu, že bych se někdy na kopec vydával v doprovodu horského vůdce, mě nikdy ani nenapadlo. Vnímám to ale jako velmi dobrou zkušenost.  

Erika: Největším nebezpečím je neznalost cesty a  ztráta orientace v terénu, takže bez horského vůdce to nedoporučuji.

Karel: Z velké části ano, ale v některých místech bych jištění určitě uvítal. A je dobré mít někoho, kdo se tam vyzná, dá se docela dobře sejít z cesty.

Martin: Výstup na Gerlachovský štít bez horského vůdce a neznalý terénu je velmi riskantní, obzvláště za špatného počasí. Horský vůdce je zde pro méně zkušené nutností.

Jiří: I při náhradním programu, na kterém horský vůdce nebyl nezbytností, na mě udělaly velmi silný dojem obrovské zkušenosti a znalosti Gaba Adamce. I přes to, že jsem byl v dané části Tater mnohokrát, jsem se dověděl mnoho nových věcí a jako naprostý luxus oceňuji, že jsem se po velmi dlouhé době ocitl ve skupině, kterou vedl někdo jiný a tak jsem si mohl naplno užít okolí a výstup místo starostí a odpovědnosti za ostatní členy skupiny.

Simona: Vedení v podání Gaba je velká pomoc a jistota.

Martin T.: Na prvom výstupe si to bez predošlej prípravy a znalosti terénu a samotnej cesty úplne predstaviť neviem, hlavne v počasí, aké sme mali. Ale verím, že klasická trasa, tá ktorou sme išli, je bez problémov schodná aj bez vodcu. Určite stačí skúsenejší lezec a alpinista, ktorý by vedel v prípade nevyhnutnosti vyriešiť krízovú situáciu.

Anna: I když jsme výstup neuskutečnili, tak si umím moc dobře představit náročnost celé cesty a bez náležitého vybavení a horského vůdce, který ví kde jakou cestou jít, bych na to ani nepomyslela.  

Radek: Určitě si to představit dovedu, ale znalost cesty je podmínkou a bez ní by člověk více riskoval.

Na vlastní kůži jsi vyzkoušel výbavu od Salewy. Přilbu Vayu / Vega, batoh Apex Climb 25 a boty Wildfire / MTN Trainer. Jak je hodnotíš?

Erika: Přilba, sedák a především batoh jsou skvělé. Batoh Apex Climb se s ladností přizpůsobil lezeckému pohybu a splynul s tělem. Ani jednou jsem neměla pocit, že by mi překážel.

Karel: Batoh super, na jednodenní lehké lezecké výpravy ideál, lehký, oceňuji boční vstup, rolovací uzávěr a uchycení na přilbu, bytelný materiál.

Honza: Produkty Salewa testuji dlouhodobě. Viz třeba recenze na boty Wildfire GTX nebo právě na Gerlachu také testované a recenzované kalhoty Pedroc DST M 2/1. Nebo třeba trekové hole. Batohy Salewa mají také hodně co do sebe a jsou ve spoustě ohledech unikátně řešené. Byl jsem ale hlavně zvědavý na přilby, protože se chystám udělat radost sobě i manželce a obměnit tuto část výstroje. Musím říct, že Vayu i Vega jsou super. Skvěle sedí, jsou lehoučké, nekloužou a hlavně jsou opravdu vzdušné. První přilby, ve kterých jsem neměl zpocenou hlavu a vlastně ani nevěděl, že je na hlavě mám.

Sabina: Z bot jsem byla dost překvapená, málokteré mi totiž sednou a z většiny mám puchýře. Wildfiry jsem si otestovala před výstupem jen jedním výšlapem na Lysou Horu a super… žádné puchýře, otlaky, nic.. Hezky sedly hned napoprvé a šlo se v nich dobře, takže ty můžu jen doporučit. A ostatní vybavení taky super.

Ivan: Boty Wildfire GTX - ačkoliv jsem je měl úplně nové a na první túře, mi výborně sedly, nezpůsobily žádné otlaky ani puchýře, výborně držely na strmé skále i na malých stupech při výstupu i sestupu, mohl jsem se na ně plně spolehnout. Batoh Apex Climb je lehký, dobře padnoucí, největší plus jsou dělené ramenní popruhy, které neomezují v pohybu a boční vstup do hlavní komory pro rychlý přístup k věcem. Přilba Vega - hmotnost akorát, větrání v pořádku, tvarově a velikostně odpovídala mé hlavě, takže OK.

Martin Z: Při výstupu jsem měl možnost si vyzkoušet přilbu Salewa Vega a musím říct, že i když mi většina přileb nevyhovuje, tak tahle mi sedla na první dobrou. 

Simona: Boty Mtn. Trainer – perfektní, bez jediného puchýře a to jsem jela s úplně novýma botama! Bota mi krásně sedí díky utažení do špičky a stažení kolem kotníku. Na kamenech výborná přilnavost a to i za deště. Batoh Salewa Ultra Train 18 BP mi dobře sedl, líbilo se mi uchycení hůlek a vzdušné ramení popruhy.  

Martin T.: Helmy boli fakt skvelé, perfektne vetrané a po chvíli som úplne zabudol, že ju mám vôbec na hlave.

Jiří: Zkoušel jsem batoh Apex, zajímalo mně jak se budou chovat dělené ramenní popruhy. Perfektně se přízpůsobují pohybu ramen při lezení, aniž by jakkoliv řezaly. Taky bych chtěl vypíchnout velmi odolný materiál vaku.

Anna: Vyzkoušela jsem nízké boty Mtn Trainer z nové kolekce a tyto trekovky si získaly okamžitě mé sympatie. I když to byl jejich první výšlap, tak krásně držely v členitém terénu, kamenech a jistá jsem si v nich mohla být i v rozvodněné bystřině, která se vytvořila během chvilky místo horského chodníčku při průtrži mračen. Zkrátka boty, na které se můžu spolehnout a na které se moc těším, až je zase vytáhnu příště. 

Radek: Všechny výrobky hodnotím kladně, dobře mi sedly a nikde neobtěžovaly při jakémkoliv pohybu.

Dojmy z návštěvy Lyžařského muzea v Tatranské Lomnici…

Honza: Tak to byla pecka! Jedna lahůdka vedle druhé! Sportovní historii mám rád. Intenzivně vnímám, co všechno museli naši předkové umět, když všechny ty věci vyráběli, kolik úsilí museli vyvinout, aby se na tom všem naučili a co to muselo být za borce, když s tím byli schopni předvádět výkony, které předváděli. Tohle muzeum stojí rozhodně za návštěvu.

Radek: Netušil jsem, co vše může skrývat takové muzeum a popravdě mě to velmi mile překvapilo.

Adam: Lyžařské muzeum jsem v Lomnici navštívil poprvé a rozhodně můžu jeho návštěvu doporučit všem, kteří mají rádi lyžování, lezení, historii Tater a obecně sport. Sbírka, kterou dokázal soukromý sběratel a vystavovatel v jedné osobě shromáždit, je neskutečně široká. Zajímavostí je, že velkou část restauratérských prací si provádí se skvělými výsledky přímo sám sběratel bez pomoci odborníků.
 

Ochutnali jste i speciality slovenské kuchyně?

Karel: Ano, vynikající bryndzové halušky v restauraci Stará Mama v Tatranské Lomnici, po výstupu určitě zasloužené.

Honza: Celá akce byla rychlovka, moc času na škádlení chuťových pohárků nebylo, ale halušky jsem nevynechal.

Ivan: Pokud za specialitu můžeme považovat šúľance s makom, tak ano.

Martin Z.: Na zpáteční cestě jsme si nemohli nechat ujít oběd pod Tatrami v krásné dřevěné hospůdce. A co jiného si dát, než bryndzové halušky.

Anna: Kdo si nedá brynzové halušky, jako by na Slovensku ani nebyl. I když jednou za čas stačí, Slováci si asi potrpí na přesoleném jídle. 

Martin T.: Slovenskú kuchyňu samozrejme akožto Slovák zbožňujem, zhodou okolností som bol tesne pred Gerlachom doma na návšteve a ako sa vraví, halušky od mamky nemôžu byť zlé.

Co se Ti na slovenském výletě líbilo nejvíc?

Erika: Atmosféra Vysokých Tater a Gabov pohodový a přitom profesionální přístup horského vůdce.

Karel: Výstup samotný, to byl TOP, a jinak možnost otestovat nějaké vybavení.

Honza: Spontánnost, která celý výlet nakonec provázela, je vždycky fajn. Ale jinak samozřejmě Tatry jako takové. Mají svá velká plus, proti Alpám. Ale to všichni, kdo do Tater jezdí, moc dobře ví. Škoda, že my, kteří máme Mnichov za humny, to máme do Tater tak daleko.

Simona: Hory a pohoda.

Martin Z: Nejvíce se mi líbil samotný výstup, který jsem si i přes oblačné počasí užíval a určitě se chci do Tater v budoucnu vrátit. 

Martin T.: Že som mal možnosť zdieľať naše krásne hory s kolegami z práce.

Jiří: Úterní výlet na Popradské Pleso...Po dešti, bez lidí. Chládek a klid.

Anna: Možnost být s kolegy-přáteli mimo práci v horách a otestovat vybavení, které pak velmi ráda můžu doporučit dál. A to horské ráno… 

Radek: Potkal jsem pár kamarádů, které jsem delší dobu neviděl, krásné počasí, hezký kopec, vše bylo dobré.
 

Co se Ti vybaví, když se řekne Salewa?

Karel: Vymyšleno v Dolomitech, Itálie, Bolzano, design a kvalitní materiály a zpracování.

Honza: Hory, spolehlivost, inovace, nepřehlédnutelné nádherné sídlo v Bolzanu a v neposlední řadě charismatický majitel Heiner Oberrauch.

Ivan: Hory.

Martin Z.: Salewa je značkou pro aktivní lidi, kteří se rádi pohybují v horách a mají rádi kvalitní a stylové oblečení a inovace.

Simona: Dolomity, Itálie, ferraty .

Erika: Z mého produktového úhlu pohledu především kvalitní batohy s inovativními zádovými systémy a lehko přizpůsobitelnými dvojitými ramenními i bederními popruhy.

Martin T.: Úprímne - už mám asi pracovnú deformáciu lebo prvé dve věci, čo sa mne osobne vybavia sú Dolomity a boty. Čo už, od teraz si k tomu ale priradím Gerlach.

Jiří: SAttler LEderWAren (což znamená německy sedla a kožené zboží). A taky starej kletr, kterej táta na konci osmdesátek opatroval jako nejcennější majetek.

Anna: Inovace a vymazlené produkty, jak po především technické tak i designové stránce. Značka inspirovaná svým okolím. 

Adam: Vybaví se mi první mikina, která se mnou už byla na desítkách míst a výpravách, je přes 10 let stará a stále pro mě na 100 % plní svojí funkci. Salewa je značka, kterou mám spojenou s Alpami, dlouhou tradicí výroby a produkty, které vydrží a obstojí v náročných podmínkách.

Otázky na horského vůdce Gaba Adamce, který je zároveň šéfem zastoupení Salewy pro středoevropský region…

Jaké byly dovednosti a kondice prodavačů z Rock Pointu?

Gabo: Všichni byli šikovní, jak fyzicky, tak technicky a výstupy ze Sliezskeho domu na vrchol a zpět jsme vždy zvládli ve výborných časech (mezi 5,5 až 6 hodinami). Celkově bylo 10 prodavačů z Rock Pointu na vrcholu Gerlachu a 3 na Východné Vysoké.

Vyzkoušeli jste vylézt na Gerlach i Gipsyho ferratou?

Gabo: Pravidla pro vodění na Gerlach jsou jasná: tři klienti pro výstup tzv. normálkou, tedy nahoru Velickou a zpátky Batizovskou próbou. Dva klienti pro výstup Gipsyho ferátou nebo Martinkou. My jsme byli vždy v sestavě, vhodné pro normálku.

Co se tvým „klientům“ líbilo nejvíc?

Gabo: Až na první skupinu jsme měli skvělé počasí a krásné rozhledy, jedna skupina viděla naživo záchrannou akci s pomocí helikoptéry. Jeden z klientů (z jiné skupiny) si při výstupu poranil koleno a musel být evakuován za pomoci helikoptéry.
 

Zažili jste i nějaké krizové momenty nebo zvrat počasí?

Gabo: Túry jsme plánovali s ohledem na předpověď počasí, a proto jsme vždy včas sestoupili do bezpečí. I ten den, kdy se stala tragédie na Giewontě. Vždy je to o dobrém plánování. Jenom při posledním výstupu se předpověď výrazně pokazila, a proto jsem rozhodl o změně. Místo na Gerlach jsme zamířili na Východnú Vysokú. Očekávaná průtrž mračen nás zachytila na sestupu (naštěstí už v bezpečném terénu), kousek od Sliezskeho domu. Všichni jsme byli rádi, že nejsme v tu dobu na hlavním hřebeni Gerlachu.

Foto: Martin Zavadil, Gabo Adamec, Honza Krabec