Přechod mongolského jezera Khövsgöl Nuur

Martine, upřesni váš plán. Jak je trasa dlouhá a jakým směrem půjdete.

Naším cílem plán je udělat si takové polární „soustředění“. Jezero je 150 km dlouhé, takže to zajišťuje týdenní zábavu, což je ideál jako vstupní test do světa polárníků. Přeci jen, jedou členové spolku Expedition Club a pro ně i pro mě samotného to bude první větší zkušenost s tímto typem výpravy.

Půjdeme ze severu a ještě před přechodem samotným zkusíme vylézt na nejvyšší horu pohoří Sajany - Munku Sardyk 3492 m. Leží jen 12 km vzdušnou čarou od jezera, takže jej budeme mít před startem jako na dlani.

Zřejmě vás inspirovali naši polárníci Vašek Sůra a Petr Horký, kteří přešli jezero v roce 2016. Čerpali jste od nich informace a tipy?

Máš pravdu, v článku Petra Horkého a Vaška Sůry jsem se o tomto přechodu a vlastně i jezeru dozvěděl vůbec poprvé. Bez nich by k realizaci nejspíš nedošlo.

Byl tady i jiný impuls. Když šel Kudrna (Jan Haráč) v roce 2015 přes Bajkal, tak mě samozřejmě zajímalo, jaké to bylo. Dokonce prvotní plán byl, že půjdeme spolu, ale nakonec to nedopadlo. Po jeho návratu jsme si zašli na pivko, kde Honza říkal, že si myslí, že bych to zvládnul a měl bych to vyzkoušet.

Zároveň mě ale upozorňoval, že je to děsná mentální otročina. No a to já rád. Na druhou stranu, nechtělo se mi jít něco tak dlouhého, aniž bych věděl, jestli mě to vlastně bude bavit + bylo by to opakování něčeho, co šli kamarádi z mého hodně blízkého okolí. Proto jsem uvítal, když se objevil nápad přejít něco kratšího za podobných klimatických podmínek. Využil jsem toho a propojil to s činností Expedition Clubu, takže se pak mohli připojit naši aktivní členové. Celkem se nás našlo pět.

Co se týče tipů na cestu, tak se musím se přiznat, že já sám jsem Vaška s Petrem nekontaktoval.  Většinu poznatků jsem převzal z Honzova a Danova přechodu Bajkalu v roce 2015. Kluci šli sice jiné jezero a jsou zde jisté klimatické rozdíly, ale polární principy, které se používají u těchto přechodů, jsou skoro stejné. K propojení obou expedic nakonec ale došlo. Kamarád Štěpán napsal Petru Horkému, který mu poskytl cenné informace o jezeře, které se mohou hodit.

Jak se liší podmínky na Bajkale a v Mongolsku? Počítáte s tarosy, praskáním ledových ker apod?

Teplotně se dá říci, že je Khovsgol chladnější. Přeci jen leží o 1000 m výš, na náhorní plošině. Ale má i své výhody. Tady nastupuje to cenné info o přechodu od Petra Horkého. Dle jejich zkušeností bylo jezero „učesané“, tudíž nějaké drobné tarosy byly, ale nic, co by se nedalo obejít nebo relativně snadno přenést. Led samozřejmě praskat bude. My ale budeme mít saně uzpůsobeny tak, že je v případě nutnosti čapneme na záda a přes případné tarosy přeneseme.

Jaké teploty a vítr se dají na konci února očekávat?

To je vždy otázka. Třeba letos na konci ledna zasáhly Mongolsko extrémní mrazy a teplota se pohybovala pod -40 stupni celsia. To ale není nic oproti minulému roku, kdy Mongolsko zasáhl extrémní zud. Zud je mongolské označení zimy, která je extrémní svoji povahou. Nenastává každý rok, ale přibližně jednou za tři roky a často je spojen s četným úmrtím domácích zvířat, protože se zvířata buď nemohou dostat k potravě přes návaly sněhu, nebo uhynou mrazem. Minulý rok bylo hluboko pod minus 50°C. My doufáme, že se počasí už „vybilo“ a nás takové mrazy nečekají. Každopádně únor, kdy zde budeme my, je nejchladnější měsíc.

Co se týče větru, tak to je ještě horší „nepřítel“ než mráz. Na odkrytém jezeře je vždy možnost silného větru. My máme strategii, že když bude hodně foukat, tak ani nevylezeme ze stanu, protože jít ve větru strašně vysiluje a tepelný komfort jde rychle do pryč.

Máte časový plán a spočítaný náklad. Kolik každý z vás potáhne na saních?

My jsme optimisti. Na Munku Sardyk vylezeme za 2 dny a jezero přejdeme za 6 dní. Samozřejmě to jsou pouze úvahy. Máme dostatečnou rezervu a mezi výstupem na Munku a přechodem jezera si můžeme doplnit zásoby a odhodit zbytečnosti jako jsou mačky atd. Pokud vše vyjde dobře, tak jsme si naplánovali konec přechodu na stejný termín, jako je festival ledových soch na jihu jezera. Takže bude o zábavu postaráno.

Co se týče váhy, tak jsme ji hodně redukovali. Bohužel jen esenciální složky výbavy váží přes 30 kg. Proto budeme mít i s jídlem nad 40 kg. Vše si povezeme na saních a zároveň budeme mít na zádech malý batůžek, který bude vážit asi 5 kg.

Jede Vás lichý počet. Jak budete nocovat a jak se podělíte o společné věci?

To je výborná otázka. Původně jsme byli čtyři. Tento počet trval asi dva měsíce, měli jsme koupené letenky a už jsme nepočítali s dalším osazenstvem. Potom jsme měli ale zdravotní kurz a jeden z lektorů byl právě Kiki, který mě pak oslovil, jestli se nemůže přidat. No a záchranáře v týmu chceš, ještě ze specializací na horskou medicínu. Navíc jsme si navzájem lidsky sedli.

Tím ale nastal problém se stany. Chtěli jsme brát dva stany po dvou. Dostali jsme na testování Hannah Eagle a Hannah Rider. S dalším členem týmu samozřejmě chybělo jedno místo. O to by ani nešlo, máme ještě z Pákistánu osvědčený Hannah Hawk 2. Problém je v tom, že se nikomu moc nechce být na samotce. Přeci jen ve čtyřicetistupňovém mrazu a nedej bože silnému větru nechceš být ve stanu sám. Takže to teď ještě aktuálně řešíme a je zde možnost, že přibereme do bandy nějaký jiný stan pro tři.

Na výpravě budete testovat i vybavení značek Hannah, Osprey a Smartwool. O co půjde?

Na výpravu bereme všichni batohy Osprey. Většina z nás potáhne velký Osprey Xenith. Má to svoje opodstatnění. Když to vezmu zjednodušeně: Všechny věci chceme nabalit do batohu a pak jej břichem položit do saní tak, aby ramenní popruhy byly nahoře. Tímto systémem docílíme toho, že když budou často překážky (tarosy), tak batoh i se saněmi nahodíme na záda a celý náklad pak jednoduše přeneseme. Tento systém je náročný jak na prostor v batohu, tak hlavně na jeho nosnost. Osprey Xenith oboje splňuje. Já osobně mám vyzkoušený Xenith z Pakoše, takže jsem si vzal Osprey Mutant.  Potřeboval jsem nějaký ultralight, ve kterém si ponesu věci na denní spotřebu. Mutant je jedním z nejlehčích batohů na trhu, určitě ho pak využiju i na akcích do Alp!

Na stany nám v Hannahu přišili speciální sněžné límce, bez nichž by to nešlo! Za to děkujeme a těšíme se na testování.

Další věcí jsou nafukovací matrace Hannah Lite 5, ke kterým si přibereme ještě pěnovky. No a taková perlička na závěr. Již pátým rokem všude poctivě nosím kalhoty Hannah Laser, které jsem dostal před pěti lety na afghánskou 7000vku Noshaq a teď je beru zase! Doufám, že nezklamou.

Co se týče věcí od Smartwoolu, tak každý kdo se někdy pohyboval v zimních oblastech ví, že základem je vrstvit, vrstvit, vrstvit. Neodpustil jsem si proto přibrat merino spodky Micro 200 a merino tričko Baselayer Crew. A proč? Protože merino je prostě to nejlepší, co do takového mrazu obléct, nehledě na to, že nesmrdí.

Jak se liší vybavení do mongolského vnitrozemí od toho, které jste loni používali ve velehorách pákistánského Kárákorámu?

Ačkoli je to úplně jiná odvětví outdooru, tak oblečení a část výbavy zůstává do jisté míry stejné. Ve velkých výškách jsou nároky na výbavu rovněž extrémní a výbava si v obou případech hrdě substituuje. Nehledě na to, že pořizovat novou výbavu stojí dost peněz.

 Samozřejmě při polární výpravě člověk potřebuje teplejší věci, takže spodní vrstvy se zdvojují, ne-li ztrojují. Na základě toho jsem si pořídil novou, velmi silnou spodní vrstvu od Smartwoolu, kterou obleču na tu, kterou nosím běžně. Základ ale zůstává stejný. Goráčová bunda a gatě proti větru. Silná péřovka proti zimě. Spodky, ponožky, čepka, rukavice, všechno používám stejné.

V čem se výbava úplně rozchází, jsou boty. Na přechod jezera člověk nevyužije lezecké boty, které jsou tvrdé. Stačí mu něco teplého a měkkého, aby se v tom dobře chodilo. Někteří z nás berou s sebou Keen Durand Polar a někteří boty od firmy Baffin.

Jak budete na polární výpravě vařit?

Já jsem tvrdý zastánce plynu, ale uvědomuji si, že zde to není nejlepší volba. Proto berem 2 benziňáky a 2 plynové vařiče. Klasický MSR Reactor a rychlovarný Jetboil. Plyn bohužel v tak nízkých teplotách špatně hoří. Já ale doufám, že tyto vařiče s extrémní výkonností při troše dobré vůle a odizolování i tak něco předvedou.

Jaká bude skladba jídla?

Co se týče jídla, tak my naštěstí nemusíme řešit každý gram, protože jdeme na relativně krátkou dobu, takže zbyde určitě místo i na pikao. Rovněž nemusíme tak řešit kalorický deficit, což je značka ideál. I tak si ale nabalíme zhruba 4000 kalorií na den.

Co se týče konkrétního jídla, tak na hlavní jídlo dne bereme věci od Adventure Menu, mají teď nové druhy lyofilizovaného jídla, které ještě nejsou v prodeji, tak je budeme testovat. Mám s touto značkou zatím jen nejlepší zkušenosti, věřím, že nezklamou. Jinak na snídani bude kaše, přes den jídlo ohřáté na hrudi, ať není jak z „mrazáku“ a hlavně hodně tyčinek, oříšků, čokolády…

Půjdete na lyžích nebo v botách? Berete stoupací železa, nesmeky, cepíny…nebo něco jiného?

Jdeme určitě v botách! O možnosti pohybu na lyžích jsme popravdě ani nepřemýšleli, ale asi by to taky šlo. Na Munku Sardyk bereme normálně mačky, cepín, lano. Sice tam není ledovec, ale jen pro jistotu. Pak to všechno necháme dole ve vesnici a na jezero jdeme jen s nesmeky a trekovými holemi. Bereme také asi 12 šroubů do ledu, jsou potřeba na ukotvení stanu.

Jak vypadá trénink na takovou akci?

Beru to spíše jako zkoušku houževnatosti a odolnosti, než fyzických předpokladů. Sportuji  běžně, ale nijak speciálně jsem se na tuto akci nepřipravoval a co vím, tak ani kluci. Jde o to, poprat se s tím mrazem, jelikož ujít 150 km, není zas tak hrozné. Jak říkával matador himálajského lezení Jerzy Kukuczka: „Nejlepší trénink je trek do základního tábora.“ No a nám ten „trek“ bude představovat prvních pět dní v mongolském mrazu, než vyjdeme na jezero.

Co bude na celém přechodu nejnáročnější, alespoň podle předpokladů?

Nejhorší je vždycky vítr. Pokud bude kontinuálně hodně foukat, budeme to mít hodně ztížené. Při teplotě minus 30 °C a větru 50 km/hod je pocitovka minus 50 °C. Pokud budou takové podmínky, tak jim rozhodně nepůjdeme naproti a budeme čekat ve stanu.  Samozřejmě můžou být vyhlídky o hodně optimističtější i pesimističtější. My jsme optimisti…