Skialp s dětmi? Bez obav

Kde sehnat dětské skialpové vybavení?

Jelikož u dětí nemáme jistotu, že je daná aktivita nadchne, zejména pak chůze do kopce, nechtěli jsme se hned hrnout do nákupu nového vybavení. Pořizovací náklady jsou kolem 30 tis a děti přeci jen pořád rostou, takže by výbava ani nebyla na dlouho.

Na druhou stranu jsme jim jejich první skitouringová dobrodružství chtěli co nejvíce usnadnit a mít pro ně lehkou, odpovídající výbavu, abychom je těžkou výzbrojí neodradili hned na začátku. Ideálním řešením se nám jeví, si dětskou skialpovou výbavu zapůjčit.

Ve skialpové půjčovně

Ve většině půjčoven budete mít problém, protože dětské velikosti nejsou dostupné, ale my si výbavu půjčujeme v plzeňském Rock Pointu. Od letošní zimní sezóny tu mají speciální dětské kraťounké skialpové lyže (139 cm) a k tomu menší velikosti skialpových bot.

Devítiletá dcera byla nadšená, že může jít s námi, a tak jsme konečně mohli vyrazit celá rodina. Půjčili jsme si 139 cm dlouhé Dynafit lyžičky SL 80, které jí na první pohled nadchly svou svítivou Fluo žlutou barvou a botky Speedfit v nejmenší dostupné velikosti 23,5 mondo. Jelikož jsou úzké, krásně jí sedly na nohu i když její velikost klasické boty je pouze 35 EU což by odpovídalo přeskáčům 22 - 22,5 (mondo).

Syn (152 cm), který si zde půjčuje 149 cm dlouhé Dynafit Laila Peak (nejmenší dámská velikost lyže) se tentokrát musel spokojit s pro něj méně komfortními dlouhými Manaslu (166 cm), protože Leila Peak nám odjely v tu dobu na závod do Krkonoš a nebylo možné jiný model na tento termín rezervovat. Jelikož je velmi dobrý lyžař, délka lyží mu nedělá problém, do kopce je také utáhne, na tuto kratší túru se zpátečním sjezdem po sjezdovce to nevadilo.  

Ideální je zamluvit si výbavu několik dní předem, abyste měli jistotu, že bude pro vás připravena. Přeci jen, právě dětské lyže jsou ve velmi omezeném množství. Nutné je vyzkoušet botu, díky jinému tvaru než jsou klasické lyžáky, velikost neodhadnete. Pak jen nahlásíte výšku, váhu, lyžařské schopnosti a za chvíli máte připraveno.

Plánujeme krátkou a lehkou túru

I když syn by už nějraději vyrazil na nějakou delší túru, vzhledem k naší malé začátečnici jsme zvolili trasu úměrnou. Je důležité to nepřehánět a pro začátek zvolit nenáročnou délku i převýšení. Každý jistě znáte možnosti a schopnosti svých ratolestí, je dobré se toho držet.

Naplánovali jsme si tedy trasu na šumavský Pancíř, a to ze Špičáckého sedla. Trasa je zhruba 4 km dlouhá a převýšení kolem 200 m. Nahoru je možné kličkovat lesíkem, jít pod lanovkou, nebo začít po mírné (ale povětšinou nudné) běžkařské trase. Dětem je třeba naplánovat trasu co nejvíce zajímavou. Cestu dolů jsme měli naplánovanou přes pancířskou sjezdovku zpět k výchozímu bodu.
 

První skialpové krůčky

Jsme rádi, že Dynafit pro malé dětské lyže vybral krásně svítivou barvu a ještě svítivější pro stoupací pásy. S jakou radostí pak dcera nastupovala do takových veselých lyží…

Vyrazili jsme mezi stromky, aby měly děti zajímavější trasu. Nudná chůze po cestě by je nebavila. Nejvíce je na skitouringu chytlo právě to, že si mohou jít svou vlastní stopou. První kilometr nám sice trval skoro hodinu, jak se snažily oběhat všechna „sněhová městečka“ kolem nich, ale byli jsme na to připraveni a oblékli jsme se o něco více, protože jsme napoprvé očekávali častá zastavení.

Na takovýto výlet není potřeba pípáků, lopat a dalšího lavinového vybavení, ale díky hromadě sněhu jsme dětem ukazovali jak se vyznat ve sněhovém profilu, proč vlastně padá lavina a další nezbytnosti, které by měl každý skialpinista vědět. Cestou jsme dceři také párkrát přepnuli „na ukázku“ pozici podpatěnek, aby lépe pochopila princip skialpového pohybu.

Dobytí vrcholu

Na vrcholu Pancíře čekala na děti odměna v podobě sladkého knedlíku přelitého vanilkovým krémem. To dodalo energii a pomohlo rozmrznout, jelikož venku zrovna panovaly teploty pohybující se kolem -10°C. Díky sluníčku, nádherné azurové obloze a pohybu do kopce se to ale ani nezdálo.
 

Děti se těšily na závěrečný sjezd. Dětské lyžařské rukavice a helmy jsme nesli s manželem ve svých batohách, takže tentokrát nepotřebovaly svůj batůžek. Jinak deseti, jedenáctiletý klučina si už svůj veškerý náklad uveze na zádech bez jakýchkoliv obav. Vystačíme s 18l batohem Jet od Osprey, který sice není přímo skialpový, ale dětem bohatě stačí. Na našich začínajících rodinných výšlapech lyže na batohu zatím nepotřebujeme nosit. Vždy máme naplánovanou komplet celou trasu „od auta zpět k autu“ podle aktuálních sněhových podmínek.

Dcera si svých prvních skialpových krůčků užila a byla plná nadšení. Teď nás čekají jarňáky a tedy celé dny strávené na sjezdovkách, tak jsem zvědavá, jestli i po návratu skialpy utkvějí v paměti a bude s námi chtít vyrazit na další a delší túru.

U syna víme naprosto přesně. Už několik měsíců nás přemlouvá, aby mohl jet na Rock Point skialpové kurzy do Krkonoš. Tak kdo ví, třeba ještě Rock Point uspořádá nějaký termín pro „junior skitouring“ uzpůsobený i mladším, začínajícím, ale plně nadšeným skialpinistům…

Pečlivé plánování předem

Naplánujte si celou trasu. Nám se osvědčilo stylem „od auta k autu“ či „od vlakové zastávky k zastávce“. Manžel na to skutečně dbá a než vyrazíme s dětmi, přesně známe celou túru.
Víme, kde budeme parkovat, jaké jsou sněhové podmínky, zda je cestou občerstvovačka, jaké je převýšení, jak je dlouhá trasa, máme staženou mapu v mobilu, odhadnutou dobu túry, náhradní trasu respektive zkrácenou verzi pro nutný rychlý návrat zpět...

Co na skialp s dětmi s sebou?

Pokud jdeme opravdu kratší túru (projít se, zatímco ostatní lyžují) je toho podstatně méně, než na celodenní výlet, ale určitě nechybí:

• Lékárnička
• Helma (nosíme dětem na dospěláckých batohách, ty dětské na to nejsou uzpůsobeny)
• Lyžařské rukavice
• Lyžařské brýle
• Náhradní triko, neprofuk bunda
• Termoska s pitím
• Svačinka
• Čelovka (při odpoledních túrách, kdyby náhodou...)